Sputnik

Stereofotoaparát Sputnik a moderní čínské kukátko 3D World.

Středoformátový stereofotoaparát na svitkový film, původem ze Sovětského svazu. Vyráběn byl v 50. a 60. letech 20. století v závodě LOMO v Leningradu (dříve Petrohrad a dnes taky). V SSSR nebyl zřejmě nikdy dostupný diapozitivní film, tak byl Sputnik určen na černobílý proces z konce 19. století - z černobílého negativu se dělaly kontaktní kopie na papír, a ty se prohlížely dodaným stolním kukátkem.

Sputnik konstrukčně vyšel z Lubitela, se kterým má mnoho společných součástek. Lubitel vznikl jako kopie Voigtlanderu Brilant, laciného bakelitového německého fotoaparátu z 30. let. Objektivy jsou triplety 1:4,5/75mm, ostří se posunem frontálního členu. Závěrka je centrální s časy 1/100, 1/50, 1/25, 1/10s a nekonečno (B). Skutečné časy se od deklarovaných značně liší, u každého Sputnika doporučuji jejich přeměření.

Sověti nikdy nevěnovali moc pozornosti kvalitě, proto má Sputnik mnoho neduhů. Mezi nejhorší patří vnitřní odlesky, pronikání světla dvířky a reflexy v objektivech. Konstrukční nedostatky lze naštěstí aspoň částečně odstranit, takže je Sputnik použitelný i dnes. Můj exemplář jsem uvnitř vylepil černým sametem a do drážky dvířek jsem vložil tenký prožek černé pěnové gumy. Pro jistotu jej však na focení ještě olepuji černou elektrikářskou páskou.

Dnes už je možné používat do něj inverzní filmy, a musím říct, že nic technicky dokonalejšího než středoformátové stereo diapozitivy jsem zatím neviděl. K prohlížení používám velmi kvalitní kukátko 3D World, které ač je z Číny, má skleněné okuláry tmelené ze dvou členů a dokonce opatřené antireflexní vrstvou. Jen s promítáním je trochu problém - viděl jsem zatím jen jeden projektor, a to byl upravený původně kinofilmový.

Focení na černobílý negativní film má se Sputnikem také své kouzlo. Udělat v domácích podmínkách kontaktní kopii na papír je velmi snadné. Abych mohl svým přátelům rozdávat stereofotografie, vyrobil jsem si jednoduché papírové kukátko, do kterého tyto kontaktní kopie vlepuji.

Praktické focení se Sputnikem má jedno úskalí, a to je nutnost stativu. Kvůli hloubce ostrosti prakticky nelze použít jinou clonu než 22, a na tu i za bílého dne vychází pro film o citlivosti ISO 100/21 expoziční časy z ruky neudržitelné. Citlivější filmy by zde možná pomohly, ale snadno by se mohlo stát, že by nestačily nejkratší expoziční časy, můj Sputnik má nejkratší asi 1/60 (byť je označena jako 1/100). Velkou výhodou je snadná a kvalitní digitalizace.

Veškeré texty a fotografie na těchto stránkách jsou mým dílem, případně dílem jiných uvedených autorů. Jejich použití bez soulasu není dovoleno.