Olympus C-5060WZ byl můj vůbec první digitální fotoaparát. Byl to jeden z posledních foťáků dnes již zaniklé kategorie "profesionální kompakt". V době, kdy digitální zrcadlovky pozvolna přestávaly stát stovky tisíc a levnější z nich stály už jen mnoho desítek tisíc, byly tyto komapkty za několik desítek tisíc určené skutečně i pro profesionální použití. (Já jsem si ho pořídil v roce 2005, kdy byl ve výprodeji zlevněn z původních asi 27 000,- na 9 900,- Kč.) Na dnešní poměry už je trochu pomalý a má ne úplně atraktivní rozlišení 5MPix, které ale na naprostou většinu použití stále bohatě stačí. Jeho největší výhodou je širokoúhlý objektiv 1:2,8 - 1:4,8/5,7 - 22,9mm, což na kinofilmu odpovídá 27 až 110mm. Právě to, že se u kompaktních fotoaparátů používají maličké snímací čipy (tento má 1/1.8"), je pro stereofotografii ohromná výhoda. Krátké objektivy, kterými se tyto fotoaparáty osazují, mají velkou hloubku ostrosti a často je možné fotit i na "plnou díru" a přesto mít vše ostré.
Když jsem tedy dospěl k tomu, že potřebuji digitální stereofotoaparát, koupil jsem z druhé ruky druhý aparát a vyrobil jsem první horizontální montáž. Synchronizaci jsem provedl přes kontakty na připojení battery gripu, které se skrývají pod víčkem baterie. Vyvedl jsem od nich dráty a vyrobil externí spoušť. Nesehnal jsem tlačítko, které by mělo dva chody (namáčknutí a spoušť), tak jsem použil dvě obyčejná tlačítka. Žlutým oba foťáky namáčknu, počkám až oba zaostří (rozsvítí zelenou LED) a potom zeleným tlačítkem vyfotím (žluté je nutno stále držet).
Synchronizace není moc přesná, s pohyblivými objekty je problém. Náhodně je v některých případech naprosto dokonalá a někdy naopak úplně mimo. Většinou je to na běžné nedynamické fotky dostatečné. Oba fotoaparáty musí mít stejný firmware, jinak je synchronizace zcela nemožná.
Fotím většinou v režimu A (priorita clony) a kontroluji, jestli oba foťáky exponují stejným časem. Když ne, fotím na M (manuál). Ostatní nastavení určuji ručně (WB, ISO...). Zoom ovládám jen z pamětí (režim My), používám nejčastěji 35mm. Ovladač zoomu u spouště vůbec nepoužívám, těžko tak lze nastavit oba foťáky stejně. Vestavěný blesk lze použít jen velmi omezeně a jen v režimu Slave bez možnosti automatického nastavení expozice bleskem (TTL).
Postupně mi začala vadit příliš velká báze (12cm), tak jsem vyrobil druhou verzi, a to s vertikální montáží. Použil jsem stejné propojovací kabely i tlačítka.
© Jan Kříženecký
Veškeré texty a fotografie na těchto stránkách jsou mým dílem, případně dílem jiných uvedených autorů. Jejich použití bez soulasu není dovoleno.